Když pár pánů a dam chce mít den bohatší králů


V Paříži schválili a uvedli v život socialisti v koalici se zelenými nařízení, že tam auta už nepojedou rychleji než 30 km/h. Je to normální?


Vzpomněl jsem si na tahle slova starého trampského songu, který se ke mně line z rádia už dobrých čtyřicet let. Vytanula mi na mysl ve chvíli, když jsem četl, že v Paříži schválili a uvedli v život nařízení, že tam auta už nepojedou rychleji než 30 km/h. Nevím, připadá někomu vůbec normální, že se bude po tak obrovské metropoli jezdit všude jen 30 km/za hodinu? Chápou ti, kteří tuto vyhlášku zavedli a ti, kteří ji u nás slovy pražského piráta Hřiba „vítají“, jak dalekosáhlé demografické a společenské změny s sebou přinese? Jaký to bude mít dopad především na ty, kteří počítají každou korunu, když se logicky musí zdražit ceny veškerého zásobování a služeb? Jak to může absolutně dramaticky ovlivnit další růst nemovitostí?

Ono to zjevně normální nepřipadá ani novináři webu auto.tn.nova, který ve zmíněném souhlasném článku o tomto nařízení mimoděk napíše „Změna samozřejmě vyvolala i vlnu kritiky“. Proč „samozřejmě“? Copak se mají přijímat zákony, které „samozřejmě“ zvednou vlnu kritiky občanů? Je tohle ale ještě vůbec demokracie? Vždyť myšlenka demokracie ze starého Řecka je kombinací dvou slov demos (lidé) a krates (pravidlo). Bylo to v Aténách, kde se všichni občané začali podílet na vytváření zákonů. Něco takového bylo do té doby nemyslitelné, protože zákony před tím vždy vymýšleli pouze ti, kteří stáli na vrcholu společnosti. A tohle přesně na mne dýchá ze všech těch valících se zákonů a vyhlášek od jízdy 30 km/h, přes povinnost krmit se pouze zdravým jídlem v závodních restauracích až po řízení výhradně úředníky schválených modelů aut. Přijímají je ti na vrcholu, a ti ostatní postupně ztrácejí pocit, že mohou něco změnit. Proto v této souvislosti připomínám, že bychom se neměli nechat mýlit titulky typu „Paříž skoncovala s padesátkou“. Tak to není. Paříž má totiž svojí starostku. Je to socialistka Anne Hidalgová, která vyhrála loňské volby v Paříži s historicky nejnižší účastí voličů a vládne dnes v koalici se Zelenými. Volby pořád ještě mohou věci měnit. Jsem přesvědčen, že ty dvě třetiny obyvatel Paříže, kteří loni nepřišli k volbám, jsou dnes pořádně vystrašení. Já bych teda byl. Ostatně o tom vypovídá i fakt, že se z Paříže stěhuje stále více mladých rodin pryč a podle posledních průzkumů na odchod z Paříže pomýšlí až polovina zaměstnanců.

V té trampské písničce, ze které jsem si vypůjčil parafrázovaný nadpis, se zpívá „pár pánů chce mít den bohatší králů, přes všechna slova co z nich jdou, hrabou pro kuličku svou“. Přece to takhle nenecháme. Přece zdravý selský rozum musí zvítězit. Přece nechceme, aby Praha dopadla jako Paříž.


Zdroj: https://kubata.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=775281